Sodoma

Když navštívili andělé Abrahama a Sáru, aby jim řekli, že se jim narodí dítě, vznikla z toho manželská hádka. Na děti již byli staří. Tak jak se to v podobných situacích a rozpacích dělává, obrátili návštěvníci svou pozornost jinam. Zahleděli se na Sodomu a kola se nezadržitelně roztočila. Město bude zničeno. Sodoma byla bohaté město, na ulicích hrála hudba, všechno fungovalo… Sodoma byla tak výjimečná, že si její obyvatelé pečlivě střežili své bohatství. Přístupové cesty byly neustále zaplavené a bránily tak cizincům ke vstupu. Ve městě bylo všechno tedy  i strach z cizinců, ze všeho nového. A Boží soud byl vynesen. Všichni zahynou ženy, muži, děti… Kolektivní trest je vynalezen. Zachrání se jen Lot a jeho dcery, aby pak spolu měli děti. Otec s vlastními dcerami. Nenormální zachránění. Ve starověku bylo zakázáno dívat se za sebe, ohlížet se zpět. Žádné pravidlo by však nemělo mít větší sílu, než hlas srdce. Proto umírá Lotova žena i když je na seznamu zachráněných. Musela se ohlédnout na místo, kde umíraly její děti, musela se ohlédnout po domovu, musela se ohlédnout i přes andělské příkazy. Lotova žena, jediný kladný hrdina podivuhodného příběhu. V dalších souvislostech, máme pamatovat na výjimky z pravidel. I kdyby se z nás měl stát solný sloup, hlavně abychom nebyli jako kus ledu.