Cape epic
1991
Rumburk sněží a já stopuju se svým dvouletým synkem směr česká kamenice. bere nás trabant combi deluxe. kam jedete, do kytlic, já jedu jen do krásné lípy, ale to nevadí já vás tam svezu. co děláte? já jdu zachránit farnost. já budu prodávat kola. tak já si jedno přijdu koupit. a já se stavím v kostele. obě přání byla splněna. tak jsme se poznali a příběh začal. brabčák je normální člověk.
2002
Rumburk v nádražní ulici navštěvuji obchod s koly a utratím neskutečný peníze za kolo. nic se neděje. brabčák je pan obchodník.
2003
Turecko, noc, první expedice na kolech, začala válka s irákem, nikde nám nedají nic k jídlu, máme jen pár cigaret a dva pomeranče, máme strach rozdělat oheň, bojíme se, je nám zima a máme se neskutečně hezky. brabčák je do nepohody.
2004
Kytlice, pohřeb mojí maminky, pavel se nedostavil. večer přijíždí s harmonikou, pivem v bandasce a kamarády, jedeme na koncert tony ducháčka. tam vyrábí z deseti vylitých piv kluziště na parketu. brabčák je bavič.
2005
Praha, koncert lisy gerrard a spousty jiných koncertů, festivalů a filmů, nedali jsme si ani pivo a stejně nám bylo tuze dobře. brabčák je kultura.
2006
Španělsko, při výjezdu na siera nevadu neskutečný vítr a zima, pavel dává svoje oblečení neznámým turistům a zbytek expedice mrzne, pepa: taková veliká země, to musí být příběhů. brabčák dělá dobré věci tak jako normální lidé dýchají.
2007
Znovu turecko. každý večer si chodím večer sednout k moři, když na to pavel přišel, udělal z toho společenskou záležitost. rozhovor z posledního večera: tvoje první vzpomínka? jak mi maminka vyházela věci ze skříně, jak jsem šel do školy, jak jsem se bál čerta… pavel: jdu do ložnice, mamka se pere v posteli s taťkou a ten zdá se vyhrává… elis: hodně štěstí zdraví, boty plné marmelády. brabčák není antigestovej
2008
Tunis, pavel třetí noc vyrábí taškařice, protože mu ukradli spacák, ostatní by třeba šli opatřit jiný, nebo by nadávali, jenže… kudlis: borečci v tretrách a lesklejch dresech a na poušti se bojej. brabčák je optimistický optimista.
2009
Kuba, mám malárii, ležím na korbě náklaďáku, nemám mapu a mám vztek. ty si poradíš, ty jsi cestovatel, poslední slova, která mi pavel řekl. několikrát jsem během té cesty usnul, několikrát jsem sháněl další odvoz ale pak jsem ho přeci našel a nezabil. poly: stopadesát kilometrů na kole v horku a říká tomu příběhy, štvanice pokračuje… brabčák je šílenec.
2010
Moje narozky, pavlova zahrada spousta lidí, hana zagorová: je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné, brabčák je sandokan.
2011
Pavel zítra startuje na cape epic, šíleném závodě horských kol v jihoafrické republice. posílám pozdravy třem českým účastníkům, tohle je mé přání úspěchu a držení palců, byť je to démonické. tohle je mé vložené vyznaní lásky. vidíme se třikrát do roka, brabčák je kamarád, který příběhy nevypráví, on je žije.
PS: vraťte se blbečci
