Den D – pro letošní kvintu - 18. září 2012

 

D jako DOSPÍVÁNÍ, DŮLEŽITOST, DÁVÁNÍ, DĚKOVÁNÍ, DIVENÍ, DOBRO…

Den, kdy se měl nebo spíš mohl mladý člověk zamýšlet sám nad sebou, vyslovit milá slova někomu blízkému, potěšit svou rodinu…

Den, který nabízel příležitost vyzkoušet si, jak dlouho vydrží člověk bez přátel, bez jídla, bez mluvení…

Den, který si každý naplánoval, rozvrhl a realizoval podle svého…

Den, v němž nám bylo darováno nádherné podzimní počasí…

Den, zastavení, ztišení, rozjímání…

Každý jsme jiný a každý z nás měl proto jiné pocity a dojmy.

„Tento den byl něčím zvláštní. Nevím čím. Možná tou spoustou času pro sebe…“

„ Do tohoto dne se mi moc nechtělo, ale nakonec je to super den. Myslím si, že nejsem jediná, kdo poprvé dělal věci, které jsme dostali mailem jako pokyny. Samotnou by mě nenapadlo jít někam sama a kreslit, nezajela bych za mou nejlepší kamarádkou jen tak, abych jí řekla, že je pro mě důležitá a taky bych neobjala mamku. Nevydržela bych o hladu až do 16 hodin a nejela bych na kole na Studánku …“

„Tenhle den je docela fajn, ale zdá se mi takový strašně ospalý…“

„Konečně jsem to našla. Tady na hřbitově toho asi moc nenapíšu, ale…“

„Sice jsem pravidla nedodržela, ale den se mi líbi…“

„Nevím, co napsat … snad jen to, že jsem právě teď vylezla až sem. Tento vzkaz vkládám jako důkaz do krabičky na Křížové hoře …“

„Co jste si to zase vymyslela?!?“

„Sem už mě nikdo nedostane! Ba ne, je to tu krásné…“

„Příště prosím zase výlet po skupinkách. Bylo to zajímavé, ale jednou stačí …“

„Byl jsem tu a přijdu zas (někdy, možná …) Byl to dobrej nápad, podle mě, ale nemluvit a nejíst fakt nevydržim …“

„Zpočátku mi to všechno přišlo hloupé a stupidní, ale nakonec jsem přišel na to, co jste tím myslela… Děkuji.“

„Jsou tu krásné stromy. Děkuji za tento den…“

I já děkuji vám, moji milí kvintáni, za to, že jste přijali novou výzvu, že jste nebyli lhostejní, že jste do společného a přece osamělého dne vnesli každý kus sebe, že vaše dojmy a reakce, když jsme se na Studánce setkali, byly tak bezprostřední a bohaté. A hlavně za spoustu milých a krásných slov, která jsem našla v krabičkách…

Martina Janáková

,