Divadelní přehlídka Na(ne)čisto očima nedivadelníma
Letos podruhé jsem se jako pedagogický dohled účastnila divadelního festivalu Nanečisto v Liberci. Já podruhé, ale festival se konal už poosmé, takže bych řekla, že je už zavedený. O to víc mě překvapilo, že letošní hlavní organizátorka (zároveň i účastnice) je budoucí maturantkou, veliký obdiv.
Dostala jsem otázku, v čem je tento divadelní festival přínosný. Samozřejmě nevidím všechny aspekty, ale pokud se dívám nedivadelníma očima, tak soudím že:
- tím, že divadelní přehlídka je nepostupová, nemají účastníci až takovou trému a hrají víc sobě i ostatním pro radost. Přesto ale přítomní profesionální odborníci jejich výkon zhodnotí a doporučí, co a jak lze zlepšit;
- v seminářích, mj. opět vedených specialisty (muzikál, improliga, divadlo fórum, maska nebo herectví a pohyb), se sejdou zájemci napříč soubory i věkem, mají tudíž možnost si vyměňovat své zkušenosti, a to je přínosné vždycky;
- při společné práci vznikají nová přátelství, lépe řečeno, ta vznikala už dříve, letos se ti zkušenější na začátku už radostně vítali a na konci smutně loučili se svými kamarády z jiných souborů;
- téměř všichni účastníci z našeho gymnázia byli ubytováni v jedné společné místnosti, přesto se všichni uskladnili, vešli, uměli se dohodnout
- a taky, což pro nás venkovany má svůj půvab, možnost zajít do „mekáče“, do Plazy, do Fóra, i nabídka dalšího kulturního vyžití.
A zvláštní pochvala nakonec. Pochválit musím sebe, beztak by to nikdo jiný neudělal. Protože jsem byla nejstarší člen výpravy, měla jsem výsadu spát na jediné posteli v koutku společného táborového ležení. Za to jsem pokaždé, když paní učitelka Janáková ohlásila večerku, první usnula a vůbec jsem nezlobila jako někteří, které paní učitelka musela ke klidu nabádat ještě v brzkých ranních hodinách.
Děkuju, paní učitelko a děkuju i vám, účastníci, za podnětné čtyři dny v Liberci.
Mgr. Marcela Svobodová
 |
 |
