Doosidlování pohraničí
Konec a šmitec! Rusové už jsou za kopcem! Dříve bojechtiví pruští a saští důstojníci divizí SS se nyní zbavují všeho, co je jakkoli spojuje s hitlerovskou armádou. Již dávnou nejsou pány situace, dobojovali a jsou si toho vědomi. Cílem teď není někoho o život připravit, zvěrstev už ostatně napáchali dost, nýbrž si uchránit vlastní život. Spoléhat na milosrdenství Rusů by bylo více než bláhové a Spojenci jsou daleko. Doposud spící spravedlnost se probouzí. Válka končí.
Po německých vojácích ani památky. Zbyli tu jen němečtí civilisté, převážně vdovy a děti po padlých, a osvoboditelé z Východu, ke kterým se teď hojně přidávají naši krajané. Deportace začíná.
Druhá světová válka byla největším ozbrojeným konfliktem v dějinách lidstva, kterého se zúčastnili lidé rozličných národností, ras či vyznání. Za strůjce války je právem považováno fašistické Německo, ke kterému se posléze přidalo několik dalších státu Evropy a Asie. I přes své počáteční úspěchy bylo Německo poraženo a druhá světová válka definitivně skončila. Ve světě nastal dlouho očekávaný mír.
Onen mír jako by však byl zejména na území českého pohraničí pouze separátní. Československo muselo opustit více jak tři miliony obyvatel německé národnosti, kteří zde byli nuceni ponechat takřka veškerý svůj majetek. Mnozí se za hranice Československa díky surovosti nejenom ze strany vojáků nedostali. Po dlouhou dobu skrývaná zášť vůči německé minoritě na českém území se projevila tím nejhorším způsobem – na bezbranných a kapitulovaných.
Způsob, jakým byl odsun proveden, je dle mého názoru zavrženíhodný. Odsouzení jedince pouze na základě národnosti je stejným přehmatem, jako odsouzení jedince na základě rasy. Za politováníhodný považuji fakt, že původci násilností spáchaných na německém civilním obyvatelstvu nebyli díky zákonu z roku 1946 nikdy potrestáni. Takové pocty se většině německých důstojníků po válce nedostalo.
Jak již je zřejmě z předešlých vět patrno, se samotnou myšlenkou odsunu se nijak neztotožňuji. Němci žili v českých zemích po více jak osm století, v pohraničí tvořila jejich populace drtivou většinu a dodnes se na některých místech zdaleka nepodařilo na předválečný počet obyvatel navázat.
Jan Červinka, G8B
