Jak se učí angličtina ve Finsku?
Má stáž probíhala na všeobecně vzdělávací nižší střední škole v městečku Mäntsälä přibližně stejně velkém jako je náš Varnsdorf. Počet žáků ve třídách se pohyboval mezi 20-25 žáky. Škola zaměstnává kromě pedagogů také asistenty a poradce pro děti se zvláštními potřebami. Jeden poradce pracuje asi pro tři místní školy a pravidelně nebo častěji podle potřeby navštěvuje příslušné školy. Přestávky děti tráví v prostorách mimo učebny (odpočívadla, vnitřní sportoviště). Děti i učitelé se po budově pohybují bez obuvi v ponožkách. Budova je odhlučněná a dobře vytápěná.
Podstatou stáže bylo stínování, jinými slovy sled hospitací a tréninkových hodin, kde jsem se inspiroval hostujícími pedagogy anglického jazyka. Zaměřoval jsem se na metody, využití pomůcek, způsob hodnocení žáků a organizaci třídy při daném počtu žáků.
Co se týče výuky angličtiny, metody jsou velmi podobné (frontální výuka při výkladu, práce ve dvojicích a skupinově při procvičování, poslechy a čtení s porozuměním, atp.) a náplň odpovídá ŠVP pro jednotlivé ročníky a také typ cvičení, textů a jiných materiálů jakož i slovní zásoby a gramatických struktur je v souladu s úrovněmi dle referenčního rámce pro jazyky.
Do vyučování jsem se zapojil několikrát jako živá učební pomůcka, kdy jsem vystupoval v roli hosta, kterému byly kladeny dotazy v anglickém jazyce. Zároveň jsem podával výklad o své zemi a škole v podobě prezentace s využitím internetu.
Pozitivním jsem shledával především kázeň a přístup žáků k učitelům a naopak, dále také využití centralizovaného elektronického systému, který umožňoval okamžitý zápis absencí, hodnocení, plnění/neplnění povinností žáků. Rodiče učitelé i žáci měli možnost rychlé zpětné vazby a návazně řešit problémy ve výuce, menší zátěž ohledně papírování. Jediné negativum vidím v malém využívání angličtiny při zadávání instrukcí, což bylo zaviněno též učebnicemi, které měly instrukce ve finštině. Doporučil bych mezinárodně používané učebnice.
Jeden z nejlepších příkladů dobré praxe je celkově pozitivní přístup ke vzdělávání založený především na moderních přístupech ke skladbě učiva, která vytváří prostor a podporuje iniciativu s ohledem na schopnosti jednotlivých žáků, jinými slovy nabízí učivo v různých stupních obtížnosti, a při zapojení asistentů a v počtu cca 20 žáků lze přistupovat k žákům velmi individuálně. Rovněž hodnocení žáků je na vysoké úrovni. Není založeno na represivním použití známky, jak je tomu mnohdy u nás, nýbrž konstruktivně se kombinuje slovní hodnocení s numerickým. Známka není kladena na první místo, důležitý je vzdělanostní posun studenta a jeho vnitřní motivace. Ve Finsku se chystá reforma, v níž žáci dostanou možnost sebehodnocení, což bude klást velkou část zodpovědnosti za vzdělávání na jejich bedra.
Nerozumím otázce. Dle mého názoru stáž napomohla především k nadhledu a dala mi možnost vidět náš vzdělávací systém v porovnání s jiným. Objektivně mohu říci, že v předmětu angličtina jsou ŠVP naplňovány stejně jako na naší škole. Rozdíly, pozitiva a negativa jsem již zmínil výše. Podobnou zkušenost bych doporučil ba nařídil každému, kdo se zabývá výukou nebo přípravou osnov či školských zákonů v České republice, aby měl možnost vidět praxi v jiné zemi. Finsko považuji za velmi vyspělou zemi hodnu následování, neboť klade důraz na žákovu účast na vzdělání a neuplatňuje represi jako motivaci.
Mgr. Marek Jasa
|
|
