LYŽAŘSKÝ VÝCVIK 2012

Jednoho krásného mrazivého rána, přesněji 2. ledna jsme se vydali na cestu do hor, kterou provázelo pár úsměvných nehod. Když jsme naložili všechna zavazadla, lyže, snowboardy i běžky, mohli jsme vyrazit. Po necelé hodině a půl cesty jsme ale museli zastavit u benzinové pumpy, kde nám bylo sděleno, že se nám porouchal autobus a musíme počkat na další. Půl hodina utekla tak rychle, jako jsme se všichni rozeběhli do nejmenovaného supermarketu a už jsme zase seděli v teple vozidla. Čekala nás ale ještě jedna nepříjemnost, chvíli po tom, co jsme znovu vyjeli, se otevřel se kufr a na silnici vypadlo několik tašek a bot. Byli jsme rozrušení, zmatení a báli jsme se o svoje věci. Proto, když jsme dojeli na místo všichni netrpělivě čekali, až uvidí všechna svá zavazadla. Dostatečně uklidnění jsme nechali chlapce nakládat na lanovku vydali se na strastiplnou, úmornou, nekonečnou a kluzkou cestu k naší chatě Bumbálce, kde na nás čekal výborný oběd. Po obědě se začátečníci seznámili se základními věcmi, co se týče lyžování a snowboardování, zatímco pokročilí šli na procházku až k Rovinkám, vyhlášenému běžkařskému rozcestí. Zbytek dne jsme strávili v pohodě, rozdělili jsme se do čtyř skupin (Smrtijedi, Díťátka, Námraza na oknech a Snowžaři), jejichž kapitány byly slečny Dvořáková, Ondráčková, Dítětová, Zrubecká.

Příští den jsme lyžovali/snowboardovali až se z nás kouřilo.Sněhu sice moc nebylo, ale to nám v ničem nebránilo. Večer jsme hráli hry, které pro nás připravily první dva týmy. Ve středu ráno jsme sešli kopec, nasedli do autobusu a vydali se na výlet do Vrchlabí, kde jsme si nejdříve zavítali do Vrchlabského muzea. Poté byl vytoužený rozchod, snad každý si koupil čtvrtinu pizzy (byla boží). A už jsme znovu šlapali příšerný kopec k naší chatičce. Mnoho z nás si cestu „zpříjemnilo“ shazováním do sněhu. Zbytek dne byl stejný jako předešlý a večer jsme opět strávili hraním společenských her. Ve středu večer se ale všechno změnilo. Začalo sněžit. Ráno jsme se nestačili divit, kolik napadlo sněhu a tak jsme vyběhli ven. První jízda byla pro všechny překvapením. Bořili jsme se, padali, smáli se a nedokázali jsme se z ledové pasti dostat.

Ve čtvrtek dopoledne jsme závodili ve slalomu a odpoledne se stala nehoda jako z amerického filmu. Lyžařka ze Sekundy nevybrala zatáčku a málem spadla z třímetrového srázu. Naštěstí na pomoc přispěchal neznámý hrdina a s pomocí našich studentů pomohl slečně J. vyškrábat se do bezpečí. Ta to potom pěkně schytala od učitelek (haha). Večer nás čekala přednáška od pána z Krkonošského NP. Páteční ráno bylo také ne-zrovna příjemné. Filipa H. vyhodila boule, skočil si pár saltíček a dopadl s nadvakrát zlomenou rukou. Všichni jsme byli naměkko (no fakt!) a nálada klesla na bod mrazu. Vše se ale otočilo odpoledne při běžeckých závodech. Pády, smích, pády a zase pády. Večer učitelé vyhlásili pořadí všech soutěží a mohla začít piškotéka. Pařili jsme all night long, party hard. DÍKY SEKUNDO :)

A. Ondráčková, M. Dítětová