Návštěva u Litoměřického biskupa

V pátek 8. listopadu jsem s menšinovou skupinou věřících na Biskupském gymnáziu jel do Litoměřic navštívit zřizovatele naší školy, Otce biskupa Baxanta.

Když jsme kolem 9 hodiny dorazili do nádherného historického města Litoměřice, vyrazili jsme k náměstí, kde každý dostal 20 minut na porozhlédnutí. V malém stánku se prodával uzený losos a jiné rybí produkty, a mimo banku, lékárnu a zlatnictví se tam nacházel nádherný kostel, který byl k našemu zklamání zavřený.

Když jsme stáli před biskupstvím a zazvonili, čekal jsem, že vyjde malý mužík oblečený v bílém rouchu a s biblí za uchem, ale ze dveří vyšel milý pán v obleku a poté, co se nás zeptal na jména, nám potřásl rukou.

Velice mě udivilo, ale také potěšilo, že nám přišel otevřít on sám, a že neposlal svou sekretářku.

Nechal nás, abychom odložili své bundy, kabelky a batohy, a dovolil nám usednout kolem stolu. Nenabídl nám vodu, ani „krev Kristovu“, neboli víno, nýbrž coca colu. Napadlo mě, jestli to není nekřesťanské, ale poté, co si ostatní nalili, rozhodl jsem se, že si také naliji, abych neurazil.

Otec biskup se nás ptal na naši pobožnost, která se koná v pátek o první velké přestávce, a také na nepokoje ve Šluknovském výběžku. A co mě rovněž velice překvapilo, Otec biskup se neptal jen na školu, ale také nás studentů konkrétně, na příklad na to, jaké studujeme jazyky, a byl moc překvapen, když zjistil, že někteří z nás se učí i francouzský jazyk. Ačkoli nás bylo pouze sedm, vzal si na nás čas. Na závěr se s námi pomodlil modlitbu, kterou nám odkázal sám náš Pán (Otčenáš). Dal nám každému 2 knihy Youcat - příprava na biřmování. Bylo to opravdu milé setkání.

Potom jsme navštívili světnici, kde zemřel ve 26 letech Karel Hynek Mácha. K jeho smrti se váže příběh, kdy Mácha viděl požár a běžel ke stodole, která hořela, a poléval vodou, kterou mu v kýblech podávali lidé, druhou stodolu, aby se požár nešířil dál. Jak se potil, tak vodou poléval i sám sebe a také ji pil. Protože voda však pocházela ze studní, které byly ne zrovna nejčistší, onemocně brzy na cholerinu a zemřel. Byl to romantický básník, a protože smrt způsobená cholerinou není dost důstojná, řeklo se, že zemřel na zápal plic.

Když jsme odjížděli, bylo velice smutné, že to vše tak rychle uběhlo, a těším se na příští rok, kdy návštěvu zopakujeme.

Chci poděkovat paní učitelce Janě Veselé, která se postarala o pestrý program a vše zorganizovala. Napadlo mě, že bych napsal, že jsme mimo jiné navštívili McDonald a několik hodin se cpali chutnými produkty, které neobsahují nic jiného, než tuky a cukry. Myslím, že kdyby si to všichni studenti přečetli, bylo by z 2% věřících brzy přes 50%. Ale kdyby se těch 150 studentů dozvědělo, že to není pravda, procento věřících by, předpokládám, hluboce kleslo (krom toho by mě „sežrali i s botama“).

Jonathan Šimonovský, student sekundy BGV