Není důležité KAM, ale s KÝM
Paní učitelko, už tam budeme? Kolik je to ještě kilometrů? Vezmeme to zpátky přes Luž? To je váš pes? A jak se jmenuje? Kolik mu je let? Proč má tak modré oči? Můžu ho vést? Jste vdaná? A zasnoubená? A proč ne? Kde jste vzala tu snickersku? Můžeme si koupit hranolky? A třetí zmrzlinu? Sledovala jste Pokémony? A proč nemůžeme jet autobusem?
Usmívat se a mávat. Je s nima prča, a proto se jim říká prčata. Jistá loajalita by nevadila. Co je to joalita? Těším se na prázdniny, protože dva měsíce neuvidím rodiče.
Přesně proto, jsem s vámi chtěla být. Vnímat vás v jiném prostředí než je školní lavice, bavit se o věcech, na které nezbývá moc času, vyprávět vtipy, smát se, užívat si vydařeného dne, přeslechnout, jak už opravdu nemůžete, vracet se pro vás, když vybočíte z cesty a hlavně vás poslouchat, to bylo nejlepší. DÍKY za ten den, za vaši společnost, Vaškovi a Honzovi zvláštní poděkování. Závěrem jen, že NENÍ NUTNO………
K. Makalová (školní výlet Jedlová, 15. 6. 2012)
