OKTÁVA V LIBERCI – díl V. – ZÁBAVA A KONZUM

Bazén

Wow, bazén zadarmo. Tak tohle se neodmítá! Oblékám si plavky a jdu do toho po hlavě. Doslova! Skáču šipku. Topím se. Vzniká povyk. Jen matně si vzpomínám, jak ke mně přiběhla mladá dívka v plavkách říkající si plavčík. Trapas. Hanba mne profackovala takovým způsobem, že jsem okamžitě při smyslech. Ovšem takovéto příležitosti se neodmítají. První pomoci se nebráním. Vše dopadlo výborně a mé jediné starosti nyní jsou, jak utratit těch sladkých pět set korun vyhraných v této povedené sázce. Díky kluci.

Je jedno kolik vám je. Jestli jste kluk, chlapec, teenager, nebo chlap, tobogán vás bude bavit vždy a všude. Stejně tak my jsme ve čtyřčlenné sestavě naběhli ve středu 18. 11. při příležitosti volného odpoledne v Liberci do tamního aquaparku v Babylonu natěšení jak malí kluci. Ano, všichni jsme sice dovršili osmnáctého roku, takže by měl být průběh, nebo alespoň začátek naší návštěvy poklidný a měl by obsahovat strategické najití odkládacího prostoru a pak alespoň minimální časové rozvrhnutí programu. Bohužel… Absence někoho uvědomělého v naší skupině nám to nedovolila a tak jsme okamžitě zamířili k už zmiňovaným tobogánům, kde jsme zaslepení nadšeně projezdili všechny tři hodiny našeho vstupu. Na závěr jsme se unavení zmohli pouze k rozhodnutí, že to byly výborně strávené tři hodiny našeho života.

Petr a Filip

Nakupování

Není divu, že někteří z nás měli ze slíbených nákupů spíše nekonečné noční můry, než očekávané sladké snění. Mezitím co se nové kousky do šatníku jen hrnuly, tak se peněženky měnily na prach. Zděšený hlas mé matky, když jsem jí po pár hodinách strávených na „školní akci“ prosila o zaslání finanční částky přibližující se té, se kterou mne sem vyslala, mluvil za vše. Peníze pochopitelně zaslala, ovšem v představách, že si za obnos pořídím jídlo, o kterém jsem jí mluvila.                                                     Nakonec jsem se dietě stejně nevyhnula, a šatník? Ten se bohatě rozrostl.

Kačka

Gastronomický večer

Úkol zněl jasně: „Dojít si na pořádnou, poslední večeři na našem pobytu v Liberci a poté ji ohodnotit.“ Člověk by si řekl, že takovéto úkoly jsou jednoduché a většinou velmi zábavné. Jenže nikomu nedošlo, že jsem tu poslední den a tudíž bez peněz. Moje peněženka začala protestovat a já se musela podřídit situaci.  Rázem to tedy byl celovečerní bojový úkol. 1. Sehnat nejbližší levné jídlo 2. Sesbírat poslední peníze z peněženky 3. A najíst se aspoň tak, aby mi do rána nekručelo v žaludku. Nakonec jsem skončila se dvěma rohlíky v ruce a kuřecí šunkou k tomu. Vážně gastronomický večer na úrovni, pochval se Kristýno.