OKTÁVA V LIBERCI – díl VI. – VĚCI NEČEKANÉ
Filmaři
Už když jsme šplhali na tu „obrovskou horu“ před námi, jsem si všiml, že na kostele byly spousty graffiti a zezadu vypadá dosti omšele. Řekl jsem si ze srandy, že tam budou pobývat nějací vagabundi, ne-li dokonce nějaká sekta. Když jsme konečně vyšplhali na vrchol onoho strmého kopce, zjistil jsem, že má vtipná představa nebyla tak daleko od skutečnosti. Nepřivítali nás mniši s vínem, ani oplatkou, nýbrž němečtí generálové se samopaly a uniformami, jak se patřilo za druhé světové. Za vojáky se majestátně tyčily vlajky se svastikami a já věděl, že je s námi amen…
Patrik
Hospitace dějepisářky
Kráčely jsme si to takhle s holkama k radnici, a koho jsme nepotkaly. Pochodovala si tam paní učitelka Pondělíčková. Zdvořile jsme ji pozdravily a daly se s ní do řeči. Také jsme jí připomněly její nabídku ze stužkovacího večírku, kde zvala k sobě domů na "kafčo" celou naši třídu. Začala se smát a směle dodala, že už musí běžet :D. Bylo to velice překvapivé a milé setkání. :)
Bee
 |
