Karel Steiner
Kdysi jsem se pokoušel na těchto stránkách popsat památník holocaustu JAD VAŠEM v Jeruzalémě. Moc mi to nešlo, navíc jedna z mých podstatných vět: „Židé jsou příliš přímočaří, nic jiného jim ani nezbývá, vědí co potřebují sdělit, a tak to dělají.“ Po návštěvě pařížské vernisáže výstavy fotografií Karla Steinera, měním svůj názor. Protiřečím si a vím to, jenže jsem velký a hodně se toho do mne vejde. Navíc se toho díky té vernisáži změnilo mnohem víc, než jen můj pohled na svět. Vystavované obrázky jsou do posledního kousku plné jasných barev a světla. Jsou tak hezké, že je okamžitě chcete mít u sebe doma. (Karel Steiner je fotograf. Když píšu fotograf, myslím fotograf. Ty obrázky jsou tak drahé, tak krásné a tak vzácné, že na jejich koupi prostě zapomeňte a nemusíte se tím dál trápit.) Jenže v těch odstínech krásy jsou i další vrstvy. Ty obrázky dokáží mluvit, což se běžně u fotografií nestává. Je to myslím díky tomu, že v těch pastelových barvách je představován příběh o holocaustu, o šíleném zabíjení. Obrázek, který si prohlížíte pozorněji, jsou ve skutečnosti obrázky dva. A ani to ještě není celé. Díváte se na fotografie žida, který vystavuje a žije v Paříži, je mnohem větším Čechem, než je v naší kotlině zvykem a proto ho komunisti vyhnali. Moc rád si panem Steinerem povídám, na povídání on je mistr. Naučil spolu mluvit světla z různých objektivů na jednom jediném plátně. Vypráví napříč světadílům a ve svém oboru fotografa prokázal profesionalitu nejvyšší možné kvality. Obrázky na výstavě v J'expose à Galerie Saphir, 69, rue du Temple v Paříži mohou naučit vyprávění a poslouchání i vás. Ovšem jen za podmínky, že se budete chtít na fotografie Karla Steinera dlouho dívat a že je budete chtít opravdu slyšet.
