Schrödingerův cost index
Hmotnost letadla je známa až těsně před odletem, protože dost výrazně závisí na počtu cestujících a přepravovaném nákladu. Je jasné, že čím je vyšší hmotnost, tím je také vyšší spotřeba paliva, takže letadlo si na cestu musí vzít větší zásobu; tím se stává zase o něco těžším a projeví se to o něco vyšší spotřebou…
Ceny paliva jsou rozdílné a někdy by se mohlo vyplatit vzít si palivo na cestu tam i zpět už rovnou na výchozím letišti, i za cenu vyšší hmotnosti a počáteční spotřeby – pořád to může vyjít laciněji, než kupovat palivo před odletem tam a další palivo na druhém letišti před cestou zpět.
K tomu účelu se při předletové přípravě vypočítávají tzv. cost indexy, pomocí nichž se dá rozhodnout, kolik paliva se na let vezme.
Množství paliva se přitom nevypočítává z pouhé trasy mezi místem odletu a příletu, ale musí se počítat i s tím, že z nějakého důvodu nebude možné přistát na plánovaném cílovém letišti a bude nutno divertovat na letiště jiné; k tomu se ještě připočítává navigační rezerva v hodnotě 5% množství paliva.
V praxi má ovšem rozhodující slovo velitel letadla a ten zpravidla bere do nádrží paliva ještě více, než kolik spočítá výpočetní stroj.
Jistota je jistota a klid dostatečné zásoby paliva jistě stojí i za zvýšenou spotřebu. Pozoruhodností je například to, že někteří dispečeři letecké dopravy započítávají palivo na nejbližší možné diverzní letiště (z důvodů úsporných), jiní na nejvzdálenější diverzní letiště (z důvodů logických – do takového rozsahu se vejdou všechna ostatní alternativní letiště).
J. Č.