Vodácký slovníček, aneb vzpomínka na Jizeru s kvartou
jet na vodu = zabalit co nejvíc užitečného tábornického vybavení do co nejmenšího zavazadla, doufat, že mám všechno, co budu potřebovat (přičemž ve skutečnosti nepotřebuju ani polovinu toho, co jsem zabalil), půjčit si někde u řeky loď a potřebné vybavení a spolu s kamarády se po několik dní plavit odněkud někam a doufat, že nebude vody a slunce ani málo ani moc, prostě všeho tak akorát – a taky, že bylo
zadák = na lodi šéf - ten silnější zodpovědnější a zkušenější, ve smíšených párech (jako byly ty naše) většinou kluk, ačkoli s některými energickými dámami se džentlmeni do boje o šéfování na lodi raději nepouští, jak by mohli vyprávět Jára, Lukáš nebo Dominik
háček = sedí na lodi vpředu a zpravidla neustále remcá, jak to ten vzadu divně řídí a ať si pádluje sám, což může skončit nedobrovolnou koupelí, jak si jistě Háňa vzpomíná, nebo dokonce dezercí háčka na jinou loď, jak se na vlastní kůži přesvědčil Roland (ale jsou i výjimky potvrzující pravidlo, u nichž vztah zadákofilipovský a háčkovikyovský byl velmi harmonický)
cvaknout se, udělat se = při prvním seznamování s lodí na vodě se při pádlování tak energicky nahýbat na bok, až loď nabere vodu a jde ke dnu, nebo se po úspěšném sjetí jezu radovat tak bouřlivě, až se loď rozhodne ukázat nám, jak vypadá zespodu, případně najet v obtížném úseku řeky na kámen a zahrát si věčně nespokojeným háčkem na Titanik, anebo se přesně držet pokynu, že první pojede pan učitel a další lodě podle něj, a najet na tentýž kámen se stejným výsledkem
atd. … zážitků a nových pojmů moc a moc
Martina Janáková
 |
 |
 |
 |
