Vzpomínáme na Vánoce… na Vánoce vzpomínáme…
Dříve než ze stromečku
opadá jehličí
lůžko ti jmelím ozdobím
dám fotku do rámečku
olovo zasyčí
tvůj krajíc chleba
ráno ptákům rozdrobím…
Dnes je druhá adventní neděle. Do školy jsme se Stenouškem dorazili brzy po ránu – listopad totiž utekl jako voda a je nejvyšší čas na prosincové vyprávění… což se lehce řekne, ale horší je to s děláním! Tak jsem alespoň zapálil ve svícnech na okně druhou svíčku - a najednou se mi vybavila slova písničky – hlas jejího zpěváka jsem znal již pár let před jejím vydáním z rádia v našem podkrovním obýváku. To rádio se jmenovalo Máj, ale jaro určitě nebylo… chodil jsem tehdy na dvanáctiletku, byl rok 1968 a – kdoví – možná jsem se zrovna šprtil latinu nebo fráninu. To UŽ opravdu nevím, ale zato JIŽ vím, že ta písnička se jmenuje Vánoční, je z alba Maškary (1970) a napsal ji Karel Kryl … určitě také vím, že mě tehdy ani náhodou nenapadlo, že za dva tři roky budu stát před dětmi v malotřídce z Království u Šluknova (a o něco později ve šluknovské základce - a ještě o něco později, že se vrátím na „místo činu“ – na „Střeleckou“…)… že ze mne bude UČITEL! Leč stalo se – a těch čtyřicet let mi nikdo neodpáře, stejně jako to, že prvňáček Vládík Holeček se stal žákem „Střelecké“ 3. září 1956, v třídním výkazu mu bylo přiděleno číslo devět a na konci školního roku měřil 122 cm a vážil 25,5 kg. Ve třídě nás bylo na začátku roku 31 a paní učitelka Jiřina Švastová byla přísně laskavá a spravedlivá… Škoda, že z těch let již nemám žádné fotografie: ta černobílá magie nebyla zdaleka dostupná každému… i když – kdopak dnes ví, že dveře z chodby do mé kanceláře byly dlouho vchodem do školní fotokomory – bylo tomu tak již za mých školních let… ale opravdu významnou se pro mne tahle skutečnost stala až v dobách mých zdejších učitelských začátků: Petr, Pepa, Jára – to je jenom část tehdejších kolegů, fotografů, díky kterým jsem se brzy „zmocnil“ možnosti uchovávat vzpomínky na mnohé z človíčků, s nimiž jsem se v těch desítkách následujících let potkával… V dnešním souboru obrázků ale opravdu staré fotografie nenajdete: kousek prehistorie vám však přesto posílám – jsou to ukázky reprodukcí z třídní kroniky VII. A, mojí zdejší první třídy. Kroniku pečlivě psala Iva Pokorná a já jsem se snažil o ilustrace – těm obrázkům je 39 let… jsou o naší zimní výpravě na Hrádek (kam jsme pomáhali vynosit zboží z uvízlého náklaďáku), o vánoční besídce a o bruslení na Valše u přechodu. Ostatní obrázky (to jste jistě poznali sami), jsou podstatně čerstvější, ale to nevadí – u vzpomínek přece není důležité jejich stáří, ale to, zda jsou smutné či veselé, příjemné či nepříjemné… tak mne teď napadá – mohou být příjemné i smutné vzpomínky… mohou být i smutné vzpomínky příjemné? No, tak na tuhle otázku si raději odpovězte každý sám – protože debata na toto téma by asi byla dost dlouhá (viď, Michale…?). Já vám již všem jenom popřeji pohodové Vánoce a dávejte na sebe pozor, ať si třeba jednou můžeme zavzpomínat! Ať to není jako…
…
Kus loje pro sýkory
na stole cukroví
od zítřka noci ubývá
mráz cukrem pokryl hory
panáček hadrový
a jedna židle
jedna židle
přebývá…
Mgr. Vladimír Holeček
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
